Malíř florentské renesance a jeho můza

Centrum Florencie není rozsáhlé a stánky se suvenýry vystavují své zboží na každém rohu. Tu tvář nemůžete minout. Melancholicky na vás hledí z pohlednic a plakátů, můžete si s ní pořídit šálu, deštník nebo tašku přes rameno. Právě proto, že ji skoro každý zná, se dostala i na sociální sítě, má profil na instagramu (venereitalia23) a jako virtuální influencerka Venuše zve turisty do Itálie v reklamní kampani. V té už je rozvernější, v džínách a bílém tričku jezdí na kole, krmí se pizzou a pořizuje si selfíčka. Na samotnou kampaň se snesla vlna kritiky v tom smyslu, že jde o znevážení  umělecké hodnoty obrazu a podbízení se masovému turismu stylem pizza, pasta, mandolína. Osobně bych nebyla tak kritická, jako průvodkyně jsem v Itálii u prodejních stánků zvyklá na leccos. Nemám sice potřebu natáhnout na sebe tričko s Monou Lisou držící dvojku červeného nebo chovající kocoura, na druhou stranu svoji cílovou skupinu si najdou a nakonec tak šíří znalost originálů i mezi jedinci, kteří galerie umění nevyhledávají.

Kdo vlastně byla krásná Simonetta?

Simonetta Cattaneo se narodila v Janově roku 1453. V 16 letech se provdala za Marca Vespucciho, z jehož rodu pocházel i cestovatel a kartograf Amerigo, který jako první detailně popsal nový kontinent, Ameriku. Novomanželé se po svatbě usadili ve Florencii, kde rod Vespucci patřil k okruhu přátel Medičejských. Krásná Simonetta se brzy stala centrem pozornosti. Lorenzo Magnifico i jeho bratr Giuliano pro ni skládali verše, malíř Botticelli ji zpodobnil jako Minervu na praporu pro rytířský turnaj, v němž Giuliano zvítězil. Simonetta byla prohlášena královnou krásy a stala se ikonou své doby.

Čím tolik okouzlovala všechny, kdo se na ni dívali?  Vysoké čelo, zlaté vlasy, klidný, trochu melancholický pohled? Jistě to nebyla jediná hezká tvářička ve městě, které tehdy udávalo tón světu umění. Ale je to tvář Simonetty na obraze Primavera i Zrození Venuše stejně jako ji poznáme v portrétech Panny Marie. Svou můzu tak zvěčnil Sandro Botticelli, jeden z nejvýznamnějších malířů florentské renesance. Stejně jako je Michelangelo neodmyslitelně spojován se sochou Davida, Botticelli Botticelli je dnes známý především díky dvěma velkým obrazům na mytologické téma – Primavera a Zrození Venuše.

Přitom málokdo z návštěvníků galerie Uffizi, kde jsou obrazy vystaveny, si klade otázku, čím na ně tolik působí. Botticelli byl výborný kreslíř a jsou to právě jeho dochované kresby, které nám odhalují jeho vnitřní svět. Díky nim nahlédneme do způsobu jeho myšlení – jak bude působit drapérie, odkud na postavu dopadá světlo…Pro malíře je důležitá zvlněná, půvabná linie. Linie mají vlastní rytmus, to postavy oživuje, dodává jim pohyb. To je to, co výjev přenáší z plátna nebo z dřevěné desky k divákovi, to je to, co nás vtahuje do děje. Jeho malířství má v sobě melodiku, hudebnost. Postavy jeho Primavery nestojí strnule, ale dokonale vyplňují prostor jakoby tančily podle Botticelliho choreografie.

Rod Vespucci vlastnil několik domů u řeky Arno v okolí kostela Všech svatých. Právě zde prožil většinu života i Botticelli. Půvab Simonetty ho zasáhl natolik, že se k jejímu obrazu znovu a znovu vracel.

Simonettě nebyl dopřán dlouhý život. Zemřela v pouhých třiadvaceti letech a byla pohřbena v rodinné kapli v kostele Všech svatýchi.  Botticelli ji přežil o 34 let, nikdy se neoženil a neměl potomky. Podle svého přání byl pohřben na stejné místě, jako la Bella. Na Botticelliho obrazech tato florentská kráska překonala vlastní smrt a vstoupila do věčnosti.