Od synagog ke klášteru
Jste mimopražští, ale Prahu znáte jako své boty. Nebo si to aspoň myslíte. Nebudu vám to vyvracet, pouze nabízím novou vycházkovou trasu, která spojuje místa zdánlivě neslučitelná, spojená s židovskou i křesťanskou vírou. Začneme tou starší, židovskou, z níž je ostatně ta křesťanská úzce spojena. Nebyli snad Ježíš a jeho apoštolové židovského původu?

Vycházka začíná před městskou knihovnou na Mariánském náměstí, což má několik výhod třeba zrovna pro mimopražské návštěvníky. V bistru Quido mají nehledě na zavádějící informace na internetu otevřeno už od 9.00 (kromě neděle, to je zavřená i knihovna, v sobotu otvírají ve 13.00), v suterénu jsou toalety a nápojový automat s posezením. Před vlastní vycházkou můžete ve vestibulu knihovny omrknout Idiom, dnes již ikonický sloup z 8 000 knížek. Uvnitř umístěná zrcadla vytvářejí dojem nekonečna, ale na pohled do útrob sloupu se čeká i desítky minut. Stačila fotka zajisté vlivného influencera na instagramu a stádní reflex zafungoval dokonale. No nic. Pojďme radši ke Golemovi pár kroků odsud, tam žádná fronta není. Golem krásně zapadá do našeho příběhu, ostatně co by byla židovská Praha bez Golema, že pane Browne? Pak se vydáme do Kaprovy ulice k bývalé Páté čtvrti nebo pražskému židovskému ghettu. Výraz „ghetto“ je všeobecně známý, ale odkud pochází? Dozvíte se to. Cestou se zaměříme na detaily jako je mezuza a magen David. Mnoho z účastníků mých vycházek se nestačí divit, když se u nich zastavíme, protože těmi místy mnohokrát procházeli bez povšimnutí.
Přejdeme jednu z nejkrásnějších pražských ulic, Pařížskou třídu. Italové prominou, ale jejich stísněné ulice via della Spiga a via Montenapoleone v Miláně jsou sice plné luxusních obchodů světových módních značek, ale na příjemné korzování se moc nehodí. Nás čeká ještě Franz Kafka a nejmladší pražská synagoga ghetta, Španělská. Poté už zamíříme za svatou Anežkou. Tou českou, dějiny znají také Anežku římskou, ta ale žila ve 3.století. Naše Anežka nám mimo jiné zanechala klášter, kde působila jako matka představená. Dnes je tu expozice Národní galerie, ale přízemí je volně přístupné, stejně jako zahrada. Vycházku zakončíme tady, na dohled od vltavského nábřeží Na Františku. Já se s vámi rozloučím a vy si můžete třeba dát něco k zakousnutí v místní kavárně, jít si vedle zabruslit (v zimě), nebo se projet lodí po Vltavě (celoročně). Tuhle novou vycházku nabízím na konci listopadu 2025, Vánoce se blíží, co třeba věnovat ji jako dárek vašim blízkým? Budu se těšit!