Praha, Benátky a svatý Jan

Původně se jmenoval Johánek z Pomuku. Narodil se  roku 1345 v dnešním městě Nepomuk v západních Čechách. Vystudoval teologii a právní vědu na Karlově universitě a ve studiích pokračoval v Padově, kde roku 1387 získal diplom z kanovnického práva. Za vlády krále Václava IV, syna Karla IV, působil jako generální vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Je doba církevního schismatu s jedním papežem v Římě a druhým v Avignonu a neméně komplikovaná je situace v českých zemích. Roste napětí mezi arcibiskupem a králem, který by rád omezil moc církve založením nového biskupství v Kladrubech, kde zemřel opat. Jan z Jenštejna spor s králem vyřešil odjezdem do Říma, kde později také zemřel a je pohřben. Jeho vikář mezitím potvrdil v Kladrubech nového opata a tím si zpečetil vlastní osud. Rozzlobený král Václav IV. nařídil přísné výslechy všech, kteří se na volbě podíleli, došlo i na mučení. Jan kruté  zacházení nevydržel. Jeho tělo pak bylo odvezeno na Karlův most a shozeno do Vltavy. Na místě, kde k tomu došlo, je dnes pamětní deska a o kus dál stojí Janova socha. Výjev na podstavci připomíná legendu, podle níž Jan zahynul, když odmítl králi prozradit zpovědní tajemství královny. Dnes je toto místo hojně navštěvováno turisty, kteří věří, že když se dotknou vyobrazeného světce, zaručí si budoucí štěstí. Věřte nevěřte,  davy „hladičů“ už si vyžádaly několikerý zásah restaurátorů.

Muselo uplynout víc než 330 let, než byl Johánek z Pomuku v bazilice sv. Jana v Lateránu prohlášen za svatého. Stalo se to 19. března 1729 a od tohoto dne se kult sv.Jana Nepomuckého začal šířit katolickou Evropou. Dnes je svatý Jan Nepomucký uctíván v různých evropských zemích. V Německu se v centru Mnichova nachází kostel zasvěcený světci, známější jako Asamkirche. Procházejí kolem něj všichni návštěvníci města, mířící k radnici nebo na známý Flohmarkt, a tak je kostel hojně navštěvován. Bohatá výzdoba interiéru ohromí snad každého.

V roce 2009 byl v Praze obnoven krásný tradiční festival Navalis. V předvečer svátku sv. Jana Nepomuckého se 15. května odpoledne na  Hradčanském náměstí koná zdobení koní a poté pražský arcibiskup požehná jim i jezdcům. V podvečer proběhne v katedrále sv.Víta na Pražském hradě slavnostní mše a poté se procesí vydá přes Malou Stranu na Karlův most se zastávkou u sochy světce a na místě, kde bylo jeho tělo shozeno do vody. Na Vltavu postupně vyplouvají ozdobená a nasvícená plavidla včetně benátských gondol, protože svatý Jan Nepomucký je patronem Prahy i Benátek. Jak se tam dostal?

Jedním z důvodů je jistě i fakt, že tento světec ochraňuje před povodněmi a je patronem lidí od vody, tedy i benátských gondoliérů, a je také patronem mostů.  A že jich v Benátkách je! Napočítali byste jich přes čtyři stovky. Nicméně oficiálně se Janův kult dostal do Benátek v roce 1740, kdy syn polského krále Augusta III. Fridrich daroval Benátčanům část paže sv. Jana Nepomuckého. Dnes je relikvie uchovávána v kostele San Polo a je zde také vyobrazení světce od malíře Giambattisty Tiepola. Tím to ale nekončí. Nedaleko kostela Santa Lucia u soutoku kanálu Canareggio s hlavní městskou vodní tepnou Canal Grande stojí Janova socha, bohužel už velmi ohlodaná časem, bez svatozáře a palmové ratolesti. Co vím, tak ani sami Benátčané netuší, o koho jde.

Myslím, že víc, než tato socha nebo relikvie v san Polo se o propagaci Jana v Benátkách zasloužila bissona Nepomuceno. Jedná se o tradiční slavnostní loď, kterou v roce 2019  čeští řezbáři obohatili o svatojánskou symboliku. Příď zdobí socha sv. Jana s pěti hvězdami ve svatozáři, znak Prahy a dva medailony s vyobrazením Malé Strany a Karlova mostu. Tato bissona každoročně první neděli v září zahajuje nádhernou Historickou regatu, kdy se po Canale grande plaví vyzdobené lodě a poté se konají veslařské závody. Za touto pražsko-benátskou spoluprací stojí pan Zdeněk Bergman, převozník pražský, a jeho společnost Pražské Benátky. Může nás těšit, že tímto způsobem se Benátčané seznamují s českým zemským patronem sv. Janem Nepomuckým, který je vlastně také jejich.