Rudé moře a Červená Karkulka

aneb není red jako red. Kdo umí dobře anglicky, tak to ví, stejně jako že Venice nejsou jen Benátky, ale také města na Floridě a v Illinois. Pokud to neví překladatel knihy či filmu, může poslat protagonistu příběhu odehrávajícím se na Floridě surfovat po Canale Grande. Existují ustálené výrazy, které nelze měnit podle libosti  a ty biblické k nim rozhodně patří.

Už přes tři dekády vozím klienty cestovních kanceláří na poznávací zájezdy do Itálie, hlavně do Říma a do Florencie. Ať se nám to líbí nebo ne, víc jako 1000 let vycházeli umělci z církevních námětů a kostely, muzea i galerie jsou plné obrazů a soch na téma Starého i Nového zákona. Mnoho biblických termínů a rčení proniklo do běžného povědomí a průměrně vzdělaný jedinec by s nimi neměl mít problém. Aspoň jsem si to ještě před nějakou dobou myslela.  Naše malá zemička je sice považována za vesměs ateistickou, ale člověk nemusí být nutně věřící, aby znal aspoň základní pojmy z křesťanství.

Jistě, pokud nejde zrovna o zájezd farníků do Říma na setkání se Svatým Otcem, rozhodně nemůžu předpokládat hlubší znalosti bible. Sama mívám problém spárovat správně Sáru, Rebeku a Ráchel s Izákem, Jákobem a Abrahámem (schválně jsem je přeházela). Díky koledám se vesměs ví, že Ježíš se narodil v Betlémě, nicméně velikonoční beránek už je vyšší liga. A nejedná se jen o neznalosti mladších ročníků, jak mi potvrdil starší pán dotazem před katedrálou v italském Orvietu. Co prý dělá na fasádě ta koza. Ach, Beránku boží, který snímáš hříchy světa, snad jsi to tam nahoru neslyšel. Je to stejné, jako když nějaký nedovzdělaný redaktůrek sděluje ve Zprávách národu, kterou zemi Jeho Svátost papež František poctil svou návštěvou. Většina populace dlouhou samohlásku stejně neřeší, nemá tušení, že svátostí je sedm, ale Jeho Svatost pouze jedna. Rozhodně na poznávacích zájezdech do Itálie nemíním své klienty otrávit tím, že na ně budu sypat jeden biblický pojem za druhým. Když už, snažím se je podávat nenápadně a pomáhat si třeba kinematografií. Dříve narození zaberou na velkofilm Ben Hur a Quo vadis, ti mladší zase na Mumii a Indiana Jonese. Zrovna v Mumii bylo pěkně názorně podáno Deset ran egyptských. Jenomže ani to nemusí stačit, jak jsem se nedávno přesvědčila při četbě brožury, kterou nejmenovaná CK rozdává svým klientům na zájezdu do Říma. Sama brožura je skvělou pomůckou, graficky velmi povedená, formát tak akorát s přehledným textem a upřímně, chybička se vloudit může. Stejně ji většinová populace neodhalí (viz výše). Někdy si říkám, jestli má vůbec smysl uvádět věci na pravou míru, na druhou stranu není red jako red. A už jsme u toho. Popis výzdoby Sixtinské kaple byl pravděpodobně převzat z nějakých anglických materiálů, kde Red Sea je správně, stejně jako je správně Little Red Riding Hood. Jenže zatímco Červená Karkulka je česky ok, Červené moře je s prominutím blbost. Česky pouze a jedině Rudé moře.  Setkáme se s ním třeba na fresce v Sixtinské kapli v souvislosti s Mojžíšem a jeho lidem na útěku z Egypta. Archeologové sice dnes mluví o špatném biblickém překladu, mělo jít o Moře rákosu v oblasti Nilské delty, nicméně jedna z fresek na jižní straně Sixtinské kaple, přisuzovaná učiteli velkého Michelangela, jímž byl Domenico Ghirlandaio, je nazvaná Přechod přes Rudé moře. Tak by to asi mělo zůstat. Stejně jako to, že Karkulka je červená. Rudá Karkulka by mohla leda tak hákovat u soustruhu v dramatu Rudá záře nad Kladnem.