Vykuchané muzeum
Po pětileté opravě se na Mikuláše 2025 znovu otevřelo Muzeum hl.města Prahy. Několik týdnů je možné navštívit ho zdarma, čehož jsem využila, abych si jako průvodkyně po Praze udělala představu, zda ho doporučit svým klientům. Musím přiznat, že mé dojmy jsou veskrze smíšené.

Reklama zdůrazňuje „zcela nový přístup k městskému muzejnictví“. S tím nelze než souhlasit. Doba si žádá multimediální a interaktivní expozice, dotykové obrazovky, světelné a zvukové efekty, zkrátka útok na všechny smysly. To není kritika, pouze konstatování. Ostatně proč ne, návštěvníky je třeba zaujmout. Jen mi ta současná expozice připadá dost chudá a upřímně, i nudná. V jednom ze sálů běží kreslené pohledy na měnící se Letnou, Vyšehrad, Karlín a Dvořákovo nábřeží, vždy jak vypadaly začátkem 19., 20. a 21 století. Návštěvník se dozví, že na loukách u řeky se pásli koně, pak se stavěl vyšehradský tunel a nakonec tunelem jezdí tramvaje. To vše za podivného hudebního doprovodu, který by se hodil spíš na podbarvení reklamy na tepelná čerpadla. Fajn, jdeme dál. V dalším sále vypráví svůj příběh pan Langweil, jehož úžasný model Prahy je vystaven vedle. Tma jako v ranci, je třeba počkat, až se nasvítí jedna z budov v každém z 12 plastových válců a k ní červeným písmem maličký nápis, o kterou budovu se jedná. Tohle se mi fakt nelíbí, když porovnám původní vystavení celého modelu s tímto způsobem prezentace, z něhož není moc jasné, jak na sebe jednotlivé části města navazují. I hodně znalý Pražan tápe, natož ten, kdo pozná maximálně Karlův most (samostatně v jednom z válců) a Pražský hrad..
V dalším sále jsou na panelech osvětlené obrázky postav typických pro jednotlivé sociální skupiny s vysvětlujícím minitextem v češtině a angličtině. Starší žena s chanukovým svícnem představuje obyvatelku pražského židovského ghetta. Hezky oblečená mladá slečna hledí zasněně otevřeným oknem na ptáčka sedícího na větvi…řezník porcuje prase , nebo co to je, jeptiška zapaluje svíce…atd. Nechybí dotykové obrazovky, kde si posouváním políček můžete postavit kus mostu nebo věže. Vedle pak běží pohled na Karlův most poničený povodní, výklad je česky, titulky v angličtině.
Toť vše. Sice má ještě přibýt stálá expozice Prahy pravěké, ale na muzeum hlavního města mi to připadá žalostně málo. Bohužel, pokud mám z titulu průvodkyně doporučit svým klientům, kde se zábavnou formou seznámí s dějinami Prahy, pošlu je na Národní třídu do Máje. Ti dříve narození si ho pamatují jako obchodní dům, dnes se prezentuje jako Dům zábavy – House of Fun. Trochu Las Vegas, ale Cesta časem v 6. patře – Back in Time je zábavná, poučná a překvapivě povedená.