Bazmek a cílovka

Po sametové revoluci v roce 1989 se stojaté vody daly do pohybu. Kdo se domluvil cizím jazykem a měl  kuráž, začal podnikat. Já se tehdy domnívala, že umím italsky a kuráž mi taky nechyběla. Do Prahy začali jezdit italští turisté a konečně jsem mohla své bohaté pasivní znalosti využít v praxi. Šlo to docela dobře, protože Italové jsou vstřícní a tolerantní a Praha si podmaní snad každého. Jenže postupně přicházely také žádosti o překlad a tlumočení většinou z technických oborů. Byla to divočina, protože Google byl ještě na houbách (až do roku 2006), o AI nemluvě. Technický slovník česko- italský pana Radvanovského byl jedinou záchranou, jenže zdaleka neobsáhl veškerou potřebnou terminologii. I tak jsem překládala a tlumočila kde co. Skládky komunálního odpadu, nástřikové hmoty, pochopitelně obklady a dlažby (kdo je tehdy doma neměl), motorové oleje, designová svítidla, stavební hmoty a spoustu dalšího. Byl to boj, nicméně postupně jsem si vybudovala vlastní terminologické oborové slovníčky. Ideální stav nastal v případě, kdy jsem tlumočila někde v terénu, kde mi potřebné  výrazivo dodávali příslušní odborníci. Horší to bylo u překladů, a tím se dostávám k bazmeku.

Známý mého tatínka si založil firmu na výrobu bavlněných ponožek (možná si někdo ještě vzpomene na firmu Ba-pon) a potřeboval zaučit své mechaniky na originálních italských mašinách . Ve čtyřech jsme vyrazili na týden do Florencie, kde mě čekalo tlumočení v továrním provozu. Brzy vyšlo najevo mé humanitní vzdělání, takže jsem se technické věci učila za pochodu. Dnes už vím, že italský výraz vita je česky nejen život, ale také životnost. On život platiny zní vážně dost podivně.

Po návratu došlo na překlad italského manuálu do češtiny. Překladače tehdy nebyly, pomáhal mi manžel strojař, ale ani on nevěděl vše. Musí to vědět ti mechanici, co se stroji pracují!  Hoši nahlédli do prospektu, kývli hlavou a řekli mi, co jsem rozhodně slyšet nechtěla: Hele, todle tady nahoře, to je takovej bazmek. A tady dole vlastně taky. No jo, prostě bazmek. Fajn, a to je co? Nespisovné označení předmětu, přístroje, součástky nebo mechanismu, jehož přesný název buď vůbec neznáme, nebo si zrovna nemůžeme vybavit. Tolik definice AI. Už si nevzpomínám, co jsem tehdy namastila do českého manuálu, ale bazmek to určitě nebyl.

Překladů postupně ubylo, dnes už se věnuji hlavně provádění turistů pro různé cestovní kanceláře. Odtud mé setkání s cílovkou. Není to cílová páska, jde o hovorový výraz pro cílovou skupinu osob, na něž míří marketing. Tak jako jiné obory, i cestovní ruch potřebuje reklamu služeb, které nabízí. Cílovka mohou být rodiny s dětmi, senioři, cyklisté nebo cvičenci jógy, v poslední době třeba singl cestovatelé.

A kdo je moje cílovka? Všichni klienti, které na zájezdu do Itálie nebo na procházce po Praze dokážu zaujmout, poučit, nadchnout. Snad se mi to daří, protože mé nadšení a zájem o to co dělám, mě neopouští a díky podcastům se mohu poučit i při loupání brambor. Můžete se přesvědčit sami, budete vítáni. Po Praze i po Itálii.