Italsky Rusky

Blog

Když voucher není voucher

16. 7. 2024

Obecně voucher  potvrzuje nárok zákazníka na čerpání služby nebo odběr zboží. Jako průvodkyni cestovního ruchu mě vouchery vybaví CK, já je pak předložím při ubytování v hotelu, místnímu dopravci nebo u kasy muzea. Znamená to, že objednaná služba je předem uhrazena a já jen případně vyzvednu vstupenky, nebo, jako v tomto případě, lodní lístky. Fajn, z přístavu Castellamare vyrážíme lodí na Capri. Na voucheru je uvedeno datum, lodní společnost, počet klientů a QR kód. Víc, než dost, v klidu proto předkládám voucher postaršímu Italovi v kase a s úsměvem žádám 44 lodních lístků. Signore hodí oko na listinu a položí mi zásadní otázku – máš voucher? No jistě, právě jsem vám ho předala. Ne ne, tohle není voucher. A je po klidu. Začíná slovní ping pong, já tvrdím, že je, on smečuje, že není. Co na papíře chybí, je samo slovo VOUCHER. Mám si to vyřídit s agenturou, on mi na tohle lístky nevydá. Je sobota ráno, telefon mi hlásí, že volaná osoba není registrována v síti (?). Za 20 minut jede loď, unavení klienti mají za sebou 2,5 km pěšky kvůli zavřené silnici a teď jim mám oznámit, že stráví 9 hodin před koncem zájezdu tady v tom celkem nezajímavém městečku, místo na Capri? Moji blízcí o mně vědí, že jsem velmi emotivní a od smíchu k slzám nemám daleko. Také se umím pěkně politovat, když je třeba, což je přesně tato situace. Aby z toho signore něco měl, vezmu to italsky. Ach já nešťastná, co si počnu? Všechno je zaplacené, jedeme z takové dálky a teď se nedostaneme na Capri? Navíc sem jdeme pěšky, nikdo nám neřekl, že je zavřená silnice, a majitel hotelu to věděl…Slzy se mi koulí po tvářích docela spontánně…a najednou se karta obrací. Va bene, signora, non si preoccupi, nedělejte si starosti. Tohle italské zaklínadlo na všechno mi zní jako rajská hudba. Signor Antonio se ze zlého Cerbera mění jako mávnutím kouzelného proutku na švarného zachránce zoufalých princezen. (určitě mu to dělá dobře). Z tiskárny se hrne jeden lístek za druhým, najednou je voucher zase voucher. A já se časovým střihem vracím do doby před 30 lety, kdy jsem podobným způsobem vydyndala v kase v Sorrentu lepší časy odjezdů, než nabízené v 11.00 tam a ve tři zpátky, protože tehdy CK neměla rezervaci.  Nakonec si mí klienti Capri báječně užili a já jen přemítám, jestli to na mě dědek Antonio zkoušel, nebo ne. Kdo ví. Ale pro jistotu napřesrok si před odjezdem ověřím, že slovo VOUCHER bude na papíře vytisknuté aspoň o velikosti 14. A tučně.

Přečíst si více

Dezertéři

28. 5. 2024

Už je to dlouho, co jsem byla svědkem čirého zoufalství průvodkyně v Sorrentu, která hledala ne jednoho nebo dva klienty, ale rovnou celou skupinu. Myslela jsem si, že něco takového se mi stát nemůže. No, může. A zrovna během mého jubilejního zájezdu s číslem 250 do Benátek. První dva dny proběhly v pohodě, koncem května bylo město kupodivu celkem průchozí bez obvyklých tlačenic v uličkách. Třetí den byly na programu ostrovy v benátské laguně. Určitě by stačila návštěva ostrova sklářů Murana a barevného Burana s proslulými krajkami. Jenže já jsem přesvědčená, že mí klienti by měli navštívit i poklidné Torcello s úžasnou mozaikou Posledního soudu v místní katedrále. Ostrov má cca 15 stálých obyvatel, ale právě zde byla kolébka Benátek v 6.století a než se centrum přesunulo na Rialto, žilo tu až 20 000 lidí. Na Torcello se dá dostat pouze z Burana a tam je třeba se zase vrátit. Logisticky to vypadá tak, že z Benátek se jede nejdřív na Murano, odtud na Burano, kde hned přestupujeme na loď na Torcello a asi po hodině se vracíme na Burano, kde je společná procházka a poté volno. Návrat do Benátek je opět přes Murano, ale z lodi č.12 už se nemusí vystupovat, jede na severní okraj Benátek. Tam pak se skupinou projdu na Strada Nova, kterou už zná z předchozího dne. Samozřejmě že ti samostatnější si mohou zvolit alternativní program, ale většina klientů se mě drží. Po předchozích zkušenostech vím, že nástupiště na Buranu bývá přeplněné dávno před plánovaným odjezdem lodi, doporučuji proto klientům přijít dříve. V našem případě za 10 minut tři, odjezd lodi je v 15.02. Koho neuvidím, na toho nečekám, předpokládám, že bude mít vlastní program – takhle to klientům předkládám. Ano, je to jasné. A co se tedy stalo? Za 10 minut tři je náplavka plná podle předpokladu, vidím tu však jedinou dvojici, manžele P. Pán je vysoký, prosím ho, zda přes hlavy v tlačenici před námi vidí někoho ze skupiny – prý ne. Zvláštní. Začínám tušit malér, předchozí loď jede ve 14.54 a ti, co dorazili ve tři čtvrtě se možná nechají spláchnout davem na palubu. Přesně to se stalo. Náplavka se vyprázdnila s odjíždějící lodí, z mé skupiny jsou přítomni stále jen manželé P. Oblast je bez signálu, nikomu se nedovolám, nikdo se nedovolá mně. Jedeme tedy v domluvený čas 15.02 na Murano. Chystám si ukazovátko s českou vlajkou a vyhlížím, zda někoho uvidím na břehu u majáku. Jsou tam všichni. My jim máváme, oni mávají nám. My očekáváme, že budou nastupovat, oni čekají, že my vystoupíme. Ve chvíli, kdy skupině došlo, že se mají nalodit a pokračovat s námi do Benátek, je už pozdě, na břehu stojí dav čekající na loď opačným směrem a mí klienti se už neproderou. Pokouším se zapojit do hry mikrofon a mocným hlasem volám jméno CK a výzvu k nalodění. Přilákalo  to pouze kapitána, který otevřel svou kukaň, aby se se zájmem zeptal, jak to, že mám skupinu na břehu, když jsem na lodi. Co na to říct? Že dezertovali? No comment. Jedeme tedy s manželi P. Read more...

Přečíst si více

Addio, Umberto

1. 2. 2024

Práce průvodce je nejen práce s lidmi, kteří se stanou jeho klienty na pár hodin či dní. Je to také práce, kdy často vznikají hluboké mezilidské vztahy a z kolegů se stanou dobří přátelé. O to víc bolí, když někdo takový odejde navždy, protože místo, kde jsme se každý rok potkávali, už bude jiné. Prázdnější.

Přečíst si více

Můj způsob výuky italštiny

29. 1. 2024

Chcete mluvit italsky? Nabídek jazykových škol i soukromých lektorů na internetu najdete spoustu. Obvykle obsahují základní informace o obsahu a trvání kurzu a cenu. Pokud už se zmíní metody výuky, bývá to velmi obecně. Přitom k dosažení cíle v podobě zvládnutí dané jazykové úrovně vedou různé cesty podle toho, jak se kdo učí a jakou má paměť. Vizuální, sluchovou, takřka žádnou? Je systémový typ, který potřebuje gramatiku vysvětlit a zaškatulkovat nebo raději gramatická pravidla jakoby mimoděk odvodí z textu? V tomto příspěvku se snažím svým budoucím studentům ukázat, jak to dělám já.

Přečíst si více

Průvodkyní po Itálii

21. 1. 2024

jsem už 32 let. Když se ohlížím zpátky v čase, trochu lituji, že jsem nezačala psát tento blog už od začátku mé průvodcovské kariéry. Jistě, tehdy pod banálním názvem "Zážitky z cest" , vždyť kdo v roce 1992 věděl, co je to blog. Na druhou stranu dnes mohu vzpomínat a hodnotit s odstupem a snad i víc zobecňovat. Za ty roky se Itálie změnila, tak jako my všichni a homo turisticus už se dávno nesmíří jen tak s lecčím. Rozvrzaná Karosa s basic ventilací otevřenými okny zmizela v propadlišti dějin stejně jako open air WC muži napravo, ženy nalevo.

Přečíst si více

Tahle země není pro starý

20. 1. 2024

Ve slavném filmu bratří Coenů z roku 2007 si stárnoucí šerif stěžuje, že svět už není, co býval. Coby „stárnoucí“ průvodce s vystudovanou historií nejsem sice stejného názoru, nicméně přijde chvíle, kdy je to jasné. Roky se hlásí a čas nezastavíš.

Přečíst si více

Rovnice o mnoha neznámých

18. 1. 2024

Co myslíte, může práci průvodce vykonávat i totální ignorant v oboru matematiky? Zdálo by se, že k počítání toho nebude tolik, ale zdání někdy klame. Hlavně Itálie a její systém nákupu vstupenek do památek je velkou výzvou.

Přečíst si více

Moje Sicílie

30. 12. 2023

„Itálie bez Sicílie nezanechá stopu v duši. Tady leží klíč ke všemu" , píše J.W.Goethe v roce 1887 z Palerma. Jistě, nelze s ním souhlasit bez výhrad, takové Toskánsko nebo Neapolský záliv by se mohly cítit ukřivděny, pravdou však zůstává, že bez tohoto kamínku Vaši italskou mozaiku nesložíte...

Přečíst si více

Židovské muzeum v Praze. Co tam?

23. 12. 2023

Lehce provokativní otázka není vyjádřením nezájmu, právě naopak. Zatímco Pražské židovské muzeum navštěvují ročně statisíce zahraničních turistů, ti místní často ani netuší, jak je zajímavé. Pojďte se tam se mnou podívat aspoň prostřednictvím tohoto textu..

Přečíst si více