Lichocení češtiny
Už nějakou dobu mám novou, přiznám, poněkud úchylnou zábavu. Sleduji prznění českého jazyka. Nejedná se ani tak o novotvary, protože jazyk se vyvíjel, vyvíjí a vyvíjet bude, o tom žádná. Na stránce čeština 2.0 je to ostatně dobře vidět a určitě bude zajímavé porovnat aktuální nejoblíbenější výrazy (i když třeba kurvítko už je v obecné češtině usazeno celkem pevně) třeba za deset let. Mám na mysli gramatiku a větnou skladbu.
Každý, kdo se kdy učil cizí jazyk, si jistě vybaví odlišnosti pádových a předložkových vazeb. Příklad pro ty, co nemají ponětí, o čem je řeč. Když my v Česku pomůžeme NĚKOMU (3.pád), v Itálii pomůžou NĚKOHO (4.pád). Odlišné vazby mají v němčině, anglická frázová slovesa jsou postrachem i pokročilých studentů. Stejně tak kdysi povinná ruština se odlišnostmi jen hemží a vzpomínám, že zvorat pádovou vazbu bývalo celkem běžné. Jazyk Velkého bratra někteří spolužáci bojkotovali do té míry, že se neučili vůbec a na základě podobnosti význam slov odhadovali. Pokud narazili na false friends, nastaly často pikantní situace a nevinná ruská věta (psáno foneticky) Pjótr sprosíl kolégu neboli Petr se zeptal kolegy pak v překladu zněla: Petr zprasil kolegu. O ruštinářku se pokoušel infarkt.
Kromě činnosti průvodkyně po Praze a po Itálii si vydělávám na chléb vezdejší také výukou italštiny a češtiny pro cizince. Italové sice pádové vazby tvoří, ale s pomocí předložek, nikoliv koncovek jako jazyky slovanské. Instrumentál, tedy 7.pád na otázku (S) KÝM, (S) ČÍM se v italštině tvoří předložkou CON = S, případně tramite, ale to je v češtině tzv. nevlastní předložka a znamená pomocí, prostřednictvím. V prvním případě mí studenti překládají krájel chleba s nožem a řezal dřevo s pilou, v druhém případě pak v AI překladu technického manuálu z italštiny získáte cennou informaci, že otvor A vyvrtáte PROSTŘEDNICTVÍM vrtáku.
AI se na nás valí ze všech stran. Využívám ji také, co by ne. Nicméně vidím tu jistou podobnost s ohněm – dobrý sluha, ale zlý pán. Je to jako s překladačem Google. Je-li hledaný výraz v kontextu, většinou si s ním poradí a přeloží ho správně. Když kontext chybí, z větrného mlýnu bude mlýn bojového větru.
Přebohatým zdrojem, odkud čerpám své pochybné úlovky do sbírky patvarů, jsou na sociálních sítích reklamy na všechno možné. Poslední úlovek je z oblasti dámské módy.
Střih šatů je navržen tak, aby vás polichotil….kde to proboha vzali? Od kdy v češtině NĚCO nebo NĚKOHO lichotíme? Možná to má AI odposlouchané z obecné češtiny, kdy se běžně zaměňuje MNĚ (komu, 3.pád) za MĚ (koho, 2. + 4.pád). V řeči to zní stejně, že.
Jistě, pro někoho banalita, a spousta čtenářů tenhle paskvil ani nezaznamená, zvlášť když výraz polichotit není zrovna častý. Nicméně nemám patent na rozum a proto pokud v některém českém či moravském kraji LICHOTÍTE Pepu, a ne Pepovi, dejte mi prosím vědět. Člověk se pořád učí.