Nůžky, nože brousím

Specialita českého turisty? Kapesní nožíky, vidličky, malé nůžky, případně rovnou celé manikúry v pouzdru. Stokrát můžu upozorňovat na fakt, že všechny tyhle věci začnou pískat v detekčních rámech italských galerií a muzeí a bude třeba je nechat v šatně, je-li k dispozici. Ohledně nožíků a nožů mohou nastat i potíže, protože je na ně nahlíženo jako na zbraně. Je tedy lepší nechat je rovnou v autobuse. Ale kdepak, muži se zjevně řídí heslem, že každý správný muž…znáte to.

Kdo se vydá do Itálie na poznávací zájezd, zřídka se detekčním rámům vyhne. A vzhledem k tomu, co se děje ve světě v posledních pár letech se dá předpokládat, že kontrol bude jen přibývat. Tašky a batohy prověřují v galeriích (Uffizi, Accademia, Pitti, Bargello), v antických památkách (Koloseum, Forum Romanum)  i v kostelích (bazilika sv. Petra v Římě). Pro svou dvorní CK Geops na výše uvedená místa vozím její klienty. Kdysi jsem upozorňovala na detektory kovů až v den, kdy byla plánována prohlídka. Nestačilo to. Teď už tuto informaci vkládám do úvodního povídání k organizaci zájezdu někde u Průhonic a pak ji několikrát zopakuji. Často ani to nestačí. Někdo je zkrátka zvyklý nožík u sebe nosit a hotovo. Jelikož v interiérech mohou vykládat pouze místní průvodci s licencí (na rozdíl od Prahy, kde vykládá úplně každý licence nelicence), vystojím obvykle se skupinou frontu, zařídím vstupenky a pak už klienti jdou sami. Jsem tedy ta správná osoba, která jim jejich nožíky může vzít do úschovy, a také to dělám. Chodím pak po Římě či Florencii s plnou taškou nejen rybiček, ale občas i slušně velkých  kuchyňských nožů (proboha proč to s sebou tahají?). Bývají dva, ale také šest a víc. Rekord zatím nepadl, drží ho skupina ze září 2008. Ve frontě do slavné florentské galerie  Uffizi jsem jich posbírala jedenáct. Málokdy se stane, že nenosím nic, většinou ke mně na poslední chvíli někdo přijde a s provinilým pohledem pronese: „Je to blbý, ale… „. A já s kyselým úsměvem nastavím tašku.