Italsky Rusky

Zdaleka nejkratší zájezd

Nejlevnější auto je to, které si nekoupíte, zněla v jistém filmu reklama na autopůjčovnu. Jak dlouho trvá nejkratší zájezd? Ten můj přesně 23 hodin 50 minut, tedy méně než jeden den. Zážitek, který bych nikomu z kolegů nepřála, výsledek podruhé se opakující závady na autobuse.

Blog

Nejlevnější auto je to, které si nekoupíte, zněla v jistém filmu reklama na autopůjčovnu. Jak dlouho trvá nejkratší zájezd? Ten můj přesně 23 hodin 50 minut, tedy méně než jeden den. Zážitek, který bych nikomu z kolegů průvodců nepřála, výsledek podruhé se opakující závady na autobuse.

Nechci být konkrétní, mohu jen zmínit, že šlo o dlouho a pečlivě připravovaný zájezd pro studenty prestižní školy. Co se na škole studenti asi nedověděli bylo, že každý stroj se může rozbít a když nejde o život, není to konec světa. Za čím si stojím je to, že ani na chvíli nebyl nikdo ohrožen na zdraví a na životě, nešlo o závadu na brzdách, ale na řízení a autorizovaný servis ručil za opravu. To bohužel nestačilo, studenti by museli od 4 od rána vydržet na benzínové pumpě až do dvou odpoledne, kdy by končila povinná pauza pro řidiče a mohlo se pokračovat v cestě. Ze čtyř dnů by proběhly podle programu tři. Teenageři byli bohužel příliš vyčerpaní a další čekání by nezvládli, toť oficiální důvod ukončení zájezdu. Podotýkám, že na benzínce bylo jídlo, pití, toalety a dalo se pospávat vsedě, stejně jako budou mnozí dotyční za pár let trčet na letišti, až jim někde v Bangkoku zruší let. Vyčerpání vypadá sakra jinak. Vyčerpaní jsou lidé, kteří opouštějí své domovy s tím nejnutnějších ve strachu o život, lidé, kterým povodeň vzala všechno, kteří bojují s vážnou nemocí vlastní nebo svých blízkých. Co si opravdu nepřeju, abych měla za pár let na poznávacím zájezdu osoby, kterým v jejich osmnácti letech rodiče a učitelé předváděli, jak se jedná s poskytovatelem služby, kterou si zaplatili a tudíž „tady, teď a okamžitě nám sežeňte taxíky a hotel, protože děti jsou vyčerpané, jinak vás budeme žalovat“. No co už, stalo se. Emoce opadly a na žalobu (na vzduchovou hadici autobusu?) nedošlo. Co mě opravdu těší je, že jsem začínala práci průvodce v devadesátkách, kdy nadšení z možnosti cestovat šlo ruku v ruce s pochopením a trpělivostí ze strany klientů při drobných i vážných závadách autobusů všech možných značek. Tahle klientela se už nevrátí.